Někdo má cestu rovnou, upravenou, jiný má plno překážek.
Takový ten pocit, když sotva jednu překážku překonáte a myslíte si, že už máte klid, přijde další, někdy i horší. Život je nespravedlivý, říkáte si. Bůh neexistuje. Vesmír mě nemá rád. Co jsem komu udělal(a) ?
Tak se teď trochu kouknem do sebe.
Jaký máte cíl ? Nezáleží jak jste si vyšperkovali cestu, protože cestou se vám může lecos přihodit. Ale taky nemusí. Ono totiž nezáleží ani tolik na té cestě, jako na tom cíli.
Jaký máte program v hlavě ? Máte naprogramováno, že se vám prostě nic nedaří, že se vám stejně vždycky všechno podělá, nebo opak ? Vzdáte to předem ?
Napíšu příklad.
Rozhodnete se jet na výlet. Rozhodnete se nejdřív kam chcete dojet, nebo jedete tak nějak na blind ?
Co si budem povídat, ideální je, vzít si mapu, kouknout kudy se do cíle jede, jak je to daleko, a co s sebou budem potřebovat. Pokud je cesta daleká, naplánujeme pár přestávek.
To stejné je i v životě. Chcete-li se naučit na klavír, buď můžete být jako samouk, zkoušet, hledat jak na to, nebo si najdete lektora, který vás provede a naučí různé triky aby jste se učili efektivněji. Takový lektor, funguje jako ta mapa. Dovede vás k cíli bez bloudění.
A jak to souvisí s tou zodpovědností ? Jednoduše. Když něco chci, tak za tím jdu. Výmluvy, že to nepůjde, protože se vám zrovna nechce slézt z gauče od seriálu vás nikam nedovedou. Sedět a vzdychat ? Nebo se sebrat a jít ?
Nemám čas. Nemám peníze. Nemám odvahu. Nemám nikoho k sobě. Změňte si ten negativní program, který vás nikam nevede a nahraďte jej pozitivním. Pozitivita dokáže divy. Je kouzelná. Začněte hned.